Převratný objev: Vědci odhalili 113 milionů let starou fosilii mravence, která přepisuje evoluci.
Mravenci rodu Iridomyrmex purpureus, běžně známí jako mravenci masní, vynikají fascinujícím způsobem života, sociální organizací a ekologickým významem.
Ve světě hmyzu plyne čas zcela jiným tempem. Někteří tvorové se na světě mihnou jen krátce, zatímco jiní budují své dědictví po celá desetiletí. Ponořme se do fascinujícího života hmyzu a prozkoumejme, jak dlouho žijí, zda spí a jaké mají strategie přežití.
V tomto článku se budeme zabývat výsledky unikátního experimentu, při kterém tři druhy mravenců interagovaly s jednoduchým plátkem jablka. Studii provedl tým Ants Documentary s cennou podporou společnosti Antstore v německém Berlíně.
Ve světě Camponotus nicobarensis přináší každý den nové výzvy a záhady. Od působivého hnízdního chování až po dynamickou sociální strukturu jsou tito mravenci nekonečným zdrojem fascinace pro entomology i milovníky přírody. Až tedy příště spatříte mravence, jak se prohání kolem, vzpomeňte si - těsně pod povrchem se skrývá celý svět složitého chování.
Tetraponera rufonigra, známí také jako dvoubarevní stromoví mravenci, pocházejí z jižní a jihovýchodní Asie. Vyskytují se od Indonésie po Indii. Tito mravenci si vydobyli jedinečné místo v přírodním i člověkem ovlivněném prostředí.
Když přemýšlíme o biologické rozmanitosti Země, hmyz je v centru pozornosti. Ve skutečnosti tvoří 55% veškeré biologické rozmanitosti - včetně rostlin, hub a dokonce i života v oceánech - a úctyhodných 85% veškeré živočišné rozmanitosti. Mezi hmyzem zaujímají obzvláště fascinující místo mravenci, kterým se daří téměř ve všech ekosystémech na Zemi. Navzdory jejich všudypřítomnosti zůstává jejich evoluční historie jakousi záhadou. Ve srovnání s 200 lety výzkumu dinosaurů je paleontologie mravenců relativně mladým oborem, starým jen asi 50 let. Prozkoumejme, co zatím víme o evoluční cestě mravenců.
Mravenci obývají téměř každý kout naší planety. Pod lesy, savanami a dokonce i ve městech tito skuteční architekti budují složitá mraveniště a podzemní města, která živí celé kolonie. Pojďme prozkoumat rozmanitá prostředí, která mravenci vytvářejí, od věžovitých kopulí až po kolonizované stromy.
Vědci z Weizmannova institutu v Izraeli zjistili, že mravenci jsou v podobných situacích schopni lépe spolupracovat při přesunu velkého předmětu bludištěm než lidé.
V tomto článku se seznámíme s tím, jak se mravenci léčí a jak si podle nejnovějších studií léčí zranění.