Ve světě hmyzu plyne čas zcela jiným tempem. Někteří tvorové se na světě mihnou jen krátce, zatímco jiní budují své dědictví po celá desetiletí. Ponořme se do fascinujícího života hmyzu a prozkoumejme, jak dlouho žijí, zda spí a jaké mají strategie přežití.
V tomto článku se budeme zabývat výsledky unikátního experimentu, při kterém tři druhy mravenců interagovaly s jednoduchým plátkem jablka. Studii provedl tým Ants Documentary s cennou podporou společnosti Antstore v německém Berlíně.
Ve světě Camponotus nicobarensis přináší každý den nové výzvy a záhady. Od působivého hnízdního chování až po dynamickou sociální strukturu jsou tito mravenci nekonečným zdrojem fascinace pro entomology i milovníky přírody. Až tedy příště spatříte mravence, jak se prohání kolem, vzpomeňte si - těsně pod povrchem se skrývá celý svět složitého chování.
Tetraponera rufonigra, známí také jako dvoubarevní stromoví mravenci, pocházejí z jižní a jihovýchodní Asie. Vyskytují se od Indonésie po Indii. Tito mravenci si vydobyli jedinečné místo v přírodním i člověkem ovlivněném prostředí.
Když přemýšlíme o biologické rozmanitosti Země, hmyz je v centru pozornosti. Ve skutečnosti tvoří 55% veškeré biologické rozmanitosti - včetně rostlin, hub a dokonce i života v oceánech - a úctyhodných 85% veškeré živočišné rozmanitosti. Mezi hmyzem zaujímají obzvláště fascinující místo mravenci, kterým se daří téměř ve všech ekosystémech na Zemi. Navzdory jejich všudypřítomnosti zůstává jejich evoluční historie jakousi záhadou. Ve srovnání s 200 lety výzkumu dinosaurů je paleontologie mravenců relativně mladým oborem, starým jen asi 50 let. Prozkoumejme, co zatím víme o evoluční cestě mravenců.
Mravenci obývají téměř každý kout naší planety. Pod lesy, savanami a dokonce i ve městech tito skuteční architekti budují složitá mraveniště a podzemní města, která živí celé kolonie. Pojďme prozkoumat rozmanitá prostředí, která mravenci vytvářejí, od věžovitých kopulí až po kolonizované stromy.
Vědci z Weizmannova institutu v Izraeli zjistili, že mravenci jsou v podobných situacích schopni lépe spolupracovat při přesunu velkého předmětu bludištěm než lidé.
V tomto článku se seznámíme s tím, jak se mravenci léčí a jak si podle nejnovějších studií léčí zranění.
V tomto článku si povíme o nejběžnějších predátorech mravenců. Tento seznam není vyčerpávající, ale poukazuje na fascinující dynamiku a neúprosné výzvy, kterým mravenci čelí při své snaze o přežití.
Společnost Antstore Berlin se pouští do vzrušující série experimentů, jejichž cílem je zachytit téměř neslyšitelné zvuky mravenčích kroků.